Bílá stopa - knižní novinka Michala Rejžo Pavlíka
Obraz pro obálku
Přebal knihy
Potah knihy
V květnu 2016 vyšla pod názvem „Bílá stopa“ knižní novinka spisovatele Michala Rejžo Pavlíka. Jedná se o mladého spisovatele, kterého znám již několik let jako člověka, jenž se podílí na realizaci Mezinárodního festivalu Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních. Je to učebnicový příklad toho, jak málo někdy víme o lidem v naší blízkosti. Tedy v tomto případě to nelze brát tak doslovně, protože já jsem z Rosic u Brna a Michal Pavlík z Mariánských Lázní. Známe se však již pět let a spojuje nás krásný, i když někdy náročný úkol, uchovat odkaz zakladatelů Společnosti Fryderyka Chopina i pro budoucí generace. Zkrátka a dobře jsem byl dosti překvapen, když mě někdy koncem roku 2015 Michal oslovil s tím, že by byl rád, kdybych se ujal výtvarné stránky jeho nové knihy, dokonce již třetí. Zpočátku jsem tuto práci přijal spíše ze zdvořilosti a solidarity ke kolegovi z festivalu. Později mě práce na knize pohltila a byl jsem rád, že se na jejím stvoření mohu také podílet. Čekal jsem ledacos, co se týče literatury, jsem dost náročný a vybíravý. Byl jsem však překvapen a to hodně. Místo očekávaného průměrného a mladistvou nezralostí poznamenaného textu jsem dostal porci velmi originálního, mnohovrstevnatého díla, plného hlubokých myšlenek. Próza kombinovaná s poezií, psychologicky krásně vykreslené postavy, mnoho momentů, které se trefují do černého a svými emocemi člověka uzemní. Vše je protkáno také bizarní fantastikou, různými přesahy a odkazy třeba na Bulgakova a Mistra a Markétku. Příběh se postupně skládá a spěje k závěrečnému dramatu, ale také naději. I když k některým pasážím jsem měl přece jen trochu výhrady, jako celek funguje kniha perfektně. Řadí se mezi díla, která můžete číst opakovaně a vždy v nich objevíte nové aspekty. Kniha je čtením spíše pro náročnějšího posuzovatele, ale stojí opravdu za to.
P.S. Níže uvádím oficiální anotaci ke knize, kterou však shledávám trošku zavádějící. Pokud bych měl vycházet z ní, tak bych si patrně knihu nikdy nepořídil a nepřečetl. Je však složité stručně slovy popsat o čem ta kniha je. O dobru a o zlu v nás?
/Dominik Petr/
O KNIZE
Je možné, aby ze světa vymizel princip neustálých
návratů totality? Proč má člověk stále tak
blízko ke zlu? A je možné ho ze světa zcela vymýtit?
Právě kolem těchto otázek se točí Bílá
stopa. Kniha je umělecky zajímavým dílem i po
formální stránce, neboť symbiózou prózy a poezie
dokazuje, že lze tyto dvě literární formy,
často vnímané jako protiklady, živelně propojit
do jediného celku a nedělat mezi nimi hranice.
Z doslovu literárního historika a kritika Vladimíra
Novotného:
"Pavlíkův román představuje románové pásmo
výjevů vydatně těžících z „přirozené“ i nadpřirozené
či nepřirozené současnosti, které prostřednictvím
takto komponovaných výstupů
s vystupňovanou expresivitou, zrcadlící všemožné
slepé uličky člověčenství a marasmatickou
beznaděj v nich nalézanou, naznačuje téměř
nemožné: smysl pro naději a víru v zachování
lidského v člověku."