Jdi na obsah Jdi na menu

Vojta je sen - cyklus Zdenek Merta u klavíru - host: Vojtěch DYK

1. 11. 2016

Zdenek Merta u klavíru

hudební cyklus

V O J T A  J E  S E N . . .

host programu

V o j t ě c h  D y k

Úterý 1. listopadu 2016, 19.00 hodin, Hlídka 2, Brno.

 

Pamatuju si jej v jedenácti. Mně bylo čtyřicet pět a spolu se Stanislavem Mošou jsme připravovali Mši Leonarda Bernsteina na Pražském hradě. On se jako člen sboru Pueri gaudentes zúčastnil konkursu na dětskou roli a ani nemusel, mohl zavolat, že se dostaví až na premiéru, že se na to podívá doma. To jsem samozřejmě tehdy nevěděl, ale dnes už to vím, a poměrně jistě. Je vážně nadaný. 

     Jeho otec jednou řekl – Vojta je můj sen. Tedy řekl... já to četl, třeba to neřekl, ale napsali to. Nikdy jsem o tom s panem Pytlíkem, tedy s jeho otcem Radko Pytlíkem, což je význačný český literární teoretik a historik, nemluvil, ale domnívám se, že vím, jak to myslel. Ale možná se pletu a přizpůsobuju to své představě, což já občas s potěšením činím. Myslím, že se nejedná (jen) o otcovskou pýchu, ale o konfrontaci s vlastním životem. Pan Radko je velmi úspěšný muž, slavný ve svém oboru, obecně respektovaný. Ale pokud vím, měl v mládí umělecké ambice, to víte, přece jen ta svoboda, hledačství, zábava a všude kolem ty holky... Jenže ambice se nenaplnily, třeba neměl dostatečné dispozice, nebo štěstí (což je jak známo nejdůležitějším elementem v tomto oboru) anebo prostě žil v blbé době. Ano, takhle tomu rozumím já, protože takhle se mě to týká. Vojta je totiž jistým způsobem taky můj sen. Je mu jednatřicet a má za sebou spoustu věcí – slušnou hereckou kariéru, velké pěvecké výkony, poletuje mezi žánry jako motýl mezi kroužícími supy, je mužem, který prochází zdí. Letos se stal dokonce producentem mimořádného show – a vše se mu pěkně daří. Možná, že jsem se takhle viděl ve třiceti já - když mi bylo dvacet. Ale asi jsem neměl ty dispozice (ten talent) a je faktem, že doba, ve které jsme s panem Pytlíkem vyrůstali, neměla v oblibě ulítlé, svobodné či renesanční přístupy, byla prostě trochu demotivující. Dnes si to vše vynahrazuju do sytosti, například i zde na Hlídce, ale přesto...

     Takže takhle já rozumím povzdechu pana otce, a jsem nadšen, že vám mohu představit jeho sen, jeho syna – pana Vojtěcha Dyka.

Zdenek Merta

 

vojtech-dyk-text.jpg

dyk1-mr.jpg

Zdenek Merta, Anežka, Dominik Petr a Vojta Dyk

hlidka-dyk-5110.jpg

Zdenek Merta a Vojta Dyk s obrazem od Dominika Petra

hlidka-dyk-5109.jpg

hlidka-dyk-5113.jpg

dyk2-mr.jpg

hlidka-dyk-5237.jpg

hlidka-dyk-5250.jpg

hlidka-dyk-5260.jpg

Fotograf Zbyněk Maděryč se Zdenkem Mertou a Vojtou Dykem

/Foto Zbyněk Maděryč a Tino Kratochvíl/

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář